O slovu Buddhově

04.04.2020

Přijde mi, že každá krize nahrává těm, kteří se pohybují na hraně a čekají na nějaké zásadní změny ve společnosti. A také těm, kteří se snaží svým způsobem interpretovat Pravdu. Chodí mi teď spousta podivných zpráv s různými vizemi, co to všechno znamená a co mám dělat, abych to všechno přežila a dostala se do x-té dimenze. Před pár dny mi dokonce volala paní, která si myslela, že touto epidemií začíná třetí světová válka. Shlédla jsem i dvě videa, která vyjadřovala potěšení nad tím, že se touto epidemií konečně otevírají "brány" a jiné "dimenze" a prý se rozpadnou plasty, takže hurá! Konečně začíná transformace :-D
Už Buddha se distancoval od těch, kteří vytvářeli intelektuální teorie o smyslu života či podstatě světa. Srovnával je se slepci, z nichž se každý dotýká slona na jiném místě, a pak se dostávají do prudkého sporu o pravém tvaru zvířete: Jeden posuzuje slona podle ocasu, kterého se dotýkal, druhý podle nohy, další podle ucha. Podle tohoto podobenství je každá interpretace světa a člověka iluzorní a je jen promarněným časem.

Nemoci zde byly a budou. Vyvíjí se stejně jako člověk, který je křehkou a nedokonalou bytostí. To, že se lidé snaží za vším hledat jiný smysl, je pochopitelné, ale každý jsme tu především sám za sebe, že? Proto dělejte to, co svědčí vaší duši i tělu, pěstujte soucit s celým světem a všemi trpícími, meditujte nebo se modlete za jejich uzdravení a také za celý svět. Jednejte podle nejlepšího vědomí a svědomí a udělejte si ze svého místa pro život malý ráj, kde bude dobře nejen lidem, ale i zvířatům. Vždyť celý svět je tvořen jednotlivými lidmi, rodinami, společenstvími, takže začněme u sebe, přátelé.
Moc vám přeji vnitřní klid, pohodu a ničeho se nebojte!
A ještě jeden citát od Buddhy o tom, jak nám škodí přílišná spekulace o podstatě věcí v době, kdy je potřeba jednat:

"Nenechám si vytáhnout šíp, dokud nebudu vědět, zda mě zasáhl válečník, bráhman, obchodník nebo sluha, dokud nebudu znát jeho jméno a příjmení (...) a jaký přesně je hrot šípu." Tento člověk by zemřel dříve, než by se to všechno dozvěděl. Právě tak zemře v nevědomosti ten, kdo zanedbává praxi, vedoucí k osvobození, a místo ní intelektuálně spekuluje o podstatě věcí.